První písemná zpráva o existenci obce Domanín (villa Domanyn) pochází z roku 1367, kdy Rožmberkové založili v Třeboni augustiniánský klášter, kterému později, v roce 1376, připadla i část obce. Jsou zmiňovány dvůr a obec téhož jména v majetku rytíře Franka ze Zelině, později Jana Podkovičky z Domanína a ze Lhoty. Dalšími vlastníky byli rytíř Petr z Miletína a třeboňský klášter mnichů Augustiniánů.

Domanín získal své jméno spojením osobního jména Doman (domácká forma jména typu Domahost, Domabor, Domamír či Domaboj) a přivlastňovací koncovky -ín. Název obce tedy znamená Domanova vesnice.

V roce 1382 tvořilo vesnici již 30 usedlostí.

Ve 14. a 15. století se krajina kolem Domanína výrazně změnila zakládáním nových rybníků. Vysoušením zamokřeného území byla získávána půda vhodná k polnímu hospodaření. V kronice se nalézá zápis, že za husitských válek byla vesnice několikrát vypálena.

Osudy Domanína probíhaly až do poloviny 16. století v rámci třeboňského klášterního panství. Počátkem tohoto století došlo k výraznému zmenšení rozlohy pozemků a počtu usedlostí, když při stavbě Opatovického rybníka došlo k zatopení pozemků pěti statků. V roce 1566 byl klášter pro zadlužení a morální problémy s řeholníky zrušen a vesnice byla přivtělena přímo k třeboňskému panství patřícímu pánům z Rožmberka. V roce 1602 obdržela celá vesnice od Petra Voka z Rožmberka právo odúmrti, které rozšiřovalo možnost odkazu na příbuzné.

Také v průběhu Třicetileté války (1618-1648) ji údajně stihl podobný osud, kdy „většina lidu byla povražděna a hladem umořena”. Ve zprávě, předložené císaři v roce 1625 o třeboňském panství byla řada vesnic včetně Domanína označena za zcela zpustlé a opuštěné. V roce 1631 rozhodl císař Ferdinand II., který získal po bělohorské bitvě Třeboň konfiskací majetku rožmberských dědiců, pánů ze Švamberka, o obnovení kláštera a navrácení jeho majetku včetně Domanína.

V roce 1785 zrušil císař Josef II. třeboňský klášter. O dva roky později připadla obec vlastníku třeboňského panství panu Janu Nepomuku I. ze Schwarzenbergu a jeho synovi knížeti Josefu Schwarzenbergovi.

Roku 1866 postihla Třeboň a okolí cholera, kterou sem zavleklo pruské vojsko. Protože Domanínu připadla povinnost vojáky pohostit, zřejmě se místní lidé touto chorobou nakazili.

V polovině 19. století měl Domanín již okolo 50 obytných domů, ve kterých žilo 372 obyvatel.

Návesní kaple sv. Václava

Na domanínské návsi stála původně v 19. století dřevěná kaplička, ve které byl umístěn starobylý deskový oltářní obraz "Kladení Krista do hrobu" na straně jedné a "Tři svatí otcové" (sv. Jiljí, sv. Řehoř a sv. Jeroným) na straně druhé od Mistra Třeboňského oltáře. Obraz pocházel z původního gotického oltáře třeboňského kostela z 2. poloviny 14. století. V roce 1921 došlo k dohodě s ministerstvem školství a národní osvěty, že Domanín přenechá obraz státní galerii (Československé státní obrazárně). Za to byla v letech 1924-1925 státním nákladem vybudována nová větší kaple, která byla opatřena kopií původního oltářního obrazu. Kaple byla vysvěcena 28. září 1925. Interiér vyzdobil v roce 1926 nástěnnými malbami známý malíř Karel Svolinský (1896-1986). Podrobné informace ke kapli sv. Václava jsou uvedené na stránce věnované památkám.

Elektrizace obce

Dne 2. 2. 1931 bylo ustanoveno "Družstvo pro rozvod elektrické energie v Domaníně". 

Celkový náklad elektrizace obce i s přípojkami činil 142 098,85 Kč.

Poprvé se v Domaníně rozsvítily elektrické žárovky dne 6. 3. 1935 v 17 hodin.

Silnice Domanín-Spolí

O stavbě nové silnice se rozhodlo na veřejné schůzi dne 16. 5. 1932. Zastupitelstvo odhlasovalo, že na 3,3 km cesty přispěje obec částkou 20 tis. Kč, Spolí přidalo částku 30 tis. Kč. Stavbu prováděl v letech 1934-1935 třeboňský okres.

Vodovod a kanalizace

V akci "Z" byla roku 1977 zahájena stavba vodojemu o objemu 200 m3. Byl vztyčen roku 1978. Téhož roku byl vybudován výtlačný řad od vrtu k úpravně vody. Roku 1981 byl vodovod uveden do provozu, byl oplocen vrt.

Dne 16. 2. 1990 byla přijata dohoda o připojení Branné na vodní zdroj v Domaníně. V roce 1993 byl zahájen zkušební provoz tohoto vodovodu.

Projekční práce na výstavbu čistírny odpadních vod započaly v roce 1995. V letech 1997-1998 byla postavena.

Velkokapacitní kravín

Na podzim roku 1977 zahájily Velkovýkrmny stavbu kravína.

Sloučení/rozdělení s Třeboní

Roku 1979, po 613 letech končí éra samostatnosti obce. Od 1. 1. 1980 byl Domanín sloučen s Třeboní. Rozhodla o tom podpisová akce uskutečněná za účelem získání mínění lidí na tuto záležitost. Velká část občanů se sloučením souhlasila, proto rada MNV poměrem hlasů 3:2 integraci podpořila.

Až roku 1990 vzešlo z ustavující schůze usnesení získat zpátky samostatnost obce. Rada Městského národního výboru Třeboň tuto žádost dne 8. 5. 1990 projednala a doporučila vytvoření Národního výboru od 1. 1. 1991. Občané Domanína soudili, že připojení obce k Třeboni se uskutečnilo bez jejich souhlasu, že obec měla před sloučením na běžném a investičním účtu 850 tis. Kčs, byla připravena o zemědělskou půdu, rybníky, došlo ke zrušení a zdevastování místní školy, koupaliště bylo opět bez souhlasu občanů převedeno do majetku Státního rybářství.

Škola

V Domaníně fungovala také škola, která má vydanou svoji kroniku pod názvem "Dějepis školy Domanínské". Ta je přístupná v elektronické podobě v Digiarchivu Státního oblastního archivu v Třeboni (digi.ceskearchivy.cz).

První škola v Domaníně byla zřízena v roce 1867. Novější pak otevřena v roce 1909. Od roku 1922 se v obci vyučovalo v "Lidové hospodářské škole". Ta však byla po třech letech pro malý počet žáků uzavřena.

Kostel sv. Jiljí se hřbitovem

Nejstarší budovou na území domanínského katastru je hřbitovní kostelík sv. Jiljí. Ten je prvně uváděn roku 1515. Původní kostelík byl gotický. V letech 1574-1576 byl rozšířen Janem Vlachem. Z té doby zbyly na vnějším zdivu zbytky sgrafit. Kostelík byl původně bez věže, která byla přistavěna v roce 1776 v barokním stylu. Z vnitřní nástěnné výzdoby je nejvýznamnější freska z roku 1588 zpodobňující dominátora Viléma z Rožmberka s jeho dvěma manželkami. V letech 1784-1876 byl kostel používán jako hrobka pro Schwarzenberskou rodinu. Podrobné informace o kostele jsou uvedené na stránce věnované památkám.

Schwarzenberská hrobka

Novým místem pro pochovávání zesnulých členů šlechtického rodu se stala Schwarzenberská hrobka Božského vykupitele. Byla postavena v novogotickém slohu za pouhé 2,5 roku v letech 1875-1877. Nejen díky založení na mokrém podloží je technickým unikátem. Více informací je uvedené na stránce věnované památkám.

Vrchy

Dvůr Vrchy vznikl v 16. století, v době, kdy třeboňské panství patřilo Rožmberkům. Ti měli na svinenském předměstí dvorec, kde byl ustájen dobytek k jejich dvorské potřebě. Při stavbě rybníku Svět bylo předměstí zlikvidováno a dobytek byl umístěn do na nedalekém návrší nově zřízené dvora Vrchy. Tento dvůr byl od hejtmana třeboňského panství Václava Špulíře z Jiter ještě v době života Viléma z Rožmberka v roce 1590 rozšířen.

Na začátku Třicetileté války byl zcela zničen. Po roce 1627 musel být zase zcela obnoven. V té době patřila Třeboň králi Ferdinandovi III. byl obnovený dvůr pojmenován Královský vrch.

V roce 1681, již za Schwarzenbergů, byl dosud z větší části dřevěný dvůr znovu postaven z kamene.

Znovu pak byl zase přestavěn po požáru v roce 1730.

Další dostavby a přestavby probíhaly v druhé polovině 19. a ve 20. století.

Poblíž dvora Vrchy v cípu mezi Opatovickým rybníkem a silnicí, přibližně v místě dnešního autokempu byla od roku 1775 do roku 1875 schwarzenberská cihelna.

Kronika obce

Odkaz na kroniku obce z let 1922-1992: https://digi.ceskearchivy.cz/1376/1

Seznam starostů a předsedů obce

Období	Jméno	Funkce
Historický dokument - 1874, 1876	Vojtěch Matějka	starosta obce
Historický dokument - 1888	Josef Šimánek	starosta obce
Minimálně 1913-1918	Josef Šírek, č. p. 27	starosta obce
1918-1923	Jakub Martínek, č. p. 55	starosta obce
1923-1931	František Štěrba, č. p. 30	starosta obce
1931-1938	Josef Štícha, č. p. 7	starosta obce
1938-1945	František Štěrba, č. p. 30	starosta obce
květen a červen 1945	Jan Martínek, č. p. 55	předseda MNV
červenec 1945 - květen 1946	František Štícha, č. p. 13	předseda MNV
1946-1954	Jan Hanzal, č. p. 40	předseda MNV
1954-1956	Antonín Růžička	předseda MNV
1956-1960	Václav Poustevník	předseda MNV
1960-1961	Josef Ouška	předseda MNV
1961-1979	Karel Klestil	předseda MNV
1. 1. 1980 - červen 1987	Václav Slavík	předseda občanského výboru
červenec 1987 - 1990	Václav Hejl	předseda občanského výboru
1. 1. 1991 - 1994	Blažej Štícha	starosta obce
1995-2014	Pavel Michal	starosta obce
2014-2022	Ing. Martin Kolík	starosta obce
2022-dosud	Ing. Jaroslava Žemličková	starostka obce

 

Zdroje

• digi.ceskearchivy.cz
• publikace Život v Domaníně od prvních zpráv k roku 2001, červen 2001
• Informační cedule umístěné po katastrálním území obce