Jedná se o síňovou mešní kapli situovanou na návsi.

Na domanínské návsi stála původně v 19. století dřevěná kaplička, ve které byl umístěn starobylý deskový oltářní obraz "Kladení Krista do hrobu" na straně jedné a "Tři svatí otcové" (sv. Jiljí, sv. Řehoř a sv. Jeroným) na straně druhé od Mistra Třeboňského oltáře, malíře Michala. Obraz pocházel z původního gotického oltáře třeboňského kostela z 2. poloviny 14. století. Tento oltář byl v 18. století nahrazen novým barokním a jednotlivé části původního byly rozdány kostelům a kaplím v okolí Třeboně.

Dřevěná domanínská kaplička však byla ve velmi špatném stavu, což mělo nepříznivý vliv i na obraz. Domanínští se nechtěli obrazu vzdát. I restaurován musel prý obraz být ve zdejší škole, neboť místní obyvatelé ho nechtěli nechat odvézt mimo Domanín.

V roce 1895 domanínská obec postavila na vlastní náklady zděnou kapli. Ta však byla postavena na nevhodném podmočeném místě a na nepříliš dobrých základech a bylo nutné ji neustále opravovat. Obraz tak nakonec skončil pod dohledem učitele ve škole.

V roce 1921 za starostování Jakuba Martínka došlo, zprostředkováním profesora třeboňského gymnázia Dr. phil. Josefa Pospíšila, k dohodě s ministerstvem školství a národní osvěty, že Domanín přenechá obraz státní galerii (Československé státní obrazárně). Vzácné dílo tam odvezl starosta Jakub Martínek v doprovodu profesora Josefa Pospíšila a rolníka Františka Maška. Za to byla v letech 1924-1925 státním nákladem ve výši více jak 100 000 Kč vybudována nová větší kaple, která byla opatřena kopií původního oltářního obrazu. Kaple je dílem Bohumila Pýchy (narozeného v roce 1895 v Liberci), který studoval u Pavla Janáka na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a později působil jako profesor odborné školy pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Stavbu provedla firma Smrž z Třeboně. Pamětní list o této stavbě, sepsaný kronikářem Františkem Trnkou a podepsaný několika místními rodinami - Štíchů, Macků, Čupitů, Cepáků a dalšími - byl uložen do zdiva v kapli na levé straně u vchodu za kropenkou. Kaple byla vysvěcena 28. září 1925.

Interiér vyzdobil v roce 1926 nástěnnými malbami známý malíř Karel Svolinský (1896-1986).

Návesní síňová kaple se nachází na pohledově exponovaném místě na návsi. Okolo kaple obíhá až ke hraně schodiště úzký pás vymezený kamennými obrubníky. Plocha okolo kaple je vyasfaltovaná a nedaleko průčelí kaple se nacházejí dvě lípy. Před průčelím kaple vpravo je situován kamenný pamětní kříž rodiny Šírků s datací 1926, který však není předmětem ochrany. Jedná se o kapli na obdélném půdorysu s předsazeným průčelím z cihelného zdiva. Střecha je strmá valbová s námětkem. Za štítem je hranolová věžička prolomená dvojicemi sdružených polokruhově uzavřených okének. Věžička je zastřešena stanovou stříškou s námětkem, završena plechovým nástavcem s koulí a opakovaným (opětným) křížkem. Střešní krytina je tvořena staršími prejzy. V průčelí je předsazený pravoúhlý vstupní portál s postranními hladkými pilastry s nízkou hranolovou hlavicí. Portál je přístupný širokým schodištěm se třemi stupni z žulových kvádrů s lehce zaoblenou čelní hranou. Od přízemí je profilovanou římsou krytou prejzy oddělen štít ve tvaru lichoběžníku s projmutými boky, obrys štítu je lemován štukovou římsou a boky štítu jsou kryty prejzy. V ploše štítu nad vstupním portálem tympanon ve tvaru trojúhelníku s projmutými bočními stranami. Jeho obrys je lemován štukovou římsou, boky jsou kryty prejzy. Uprostřed je umístěn bílý patrně štukový reliéf s postavou sv. Václava – stojící světec je zachycen jako bezvousý štíhlý mladík oděný suknicí a pláštěm s odhalenou hrudí, hlava nakloněna dopředu, pravá ruka pozdvižena nad keř vinné révy po straně těla, levá ruka přidržuje vedle boku štít s orlicí, pravá noha nakročena, za hlavou mohutná mísovitá svatozář. Fasáda kaple je členěna nízkým obíhajícím soklem z šedě natřených cihel a štukovými obdélnými a čtvercovými rámci a profilovanou římsou. Obě boční stěny kaple jsou prolomeny třemi čtvercovými okénky s osmitabulkovým dřevěným rámy se skleněnými výplněmi se sklem s dekorativní strukturou.

Kaple představuje architektonicky i kulturně-historicky cenný objekt, jehož vznik a podobu ovlivnily specifické okolnosti související se známým středověkým obrazem, díky jimž výsledná podoba kaple překonala běžnou úroveň tohoto typu staveb. Jedná se o velmi zajímavý příklad hodnotné moderní meziválečné sakrální architektury čerpající podněty z historie. Stavba velmi dobře zapadá do koloritu venkovské návsi. Moderní, ušlechtilá, poměrně dynamická a velmi svébytná kaple s nástěnnými malbami Karla Svolinského nemá v jihočeském prostředí adekvátní srovnání.

Vlastníkem i správcem památky je obec Domanín.

Zdroje

• Památkový katalog Národního památkového ústavu
• Depozitum Katolické teologické fakulty
• publikace Život v Domaníně od prvních zpráv k roku 2001, červen 2001