Jedná se o síňovou mešní kapli situovanou na návsi.

Na domanínské návsi stála původně v 19. století dřevěná kaplička, ve které byl umístěn starobylý deskový oltářní obraz "Kladení Krista do hrobu" na straně jedné a "Tři svatí otcové" (sv. Jiljí, sv. Řehoř a sv. Jeroným) na straně druhé od Mistra Třeboňského oltáře, malíře Michala. Obraz pocházel z původního gotického oltáře třeboňského kostela z 2. poloviny 14. století. Tento oltář byl v 18. století nahrazen novým barokním a jednotlivé části původního byly rozdány kostelům a kaplím v okolí Třeboně.

Dřevěná domanínská kaplička však byla ve velmi špatném stavu, což mělo nepříznivý vliv i na obraz. Domanínští se nechtěli obrazu vzdát. I restaurován musel prý obraz být ve zdejší škole, neboť místní obyvatelé ho nechtěli nechat odvézt mimo Domanín.

V roce 1895 domanínská obec postavila na vlastní náklady zděnou kapli. Ta však byla postavena na nevhodném podmočeném místě a na nepříliš dobrých základech a bylo nutné ji neustále opravovat. Obraz tak nakonec skončil pod dohledem učitele ve škole.

V roce 1921 za starostování Jakuba Martínka došlo, zprostředkováním profesora třeboňského gymnázia Dr. phil. Josefa Pospíšila, k dohodě s ministerstvem školství a národní osvěty, že Domanín přenechá obraz státní galerii (Československé státní obrazárně). Vzácné dílo tam odvezl starosta Jakub Martínek v doprovodu profesora Josefa Pospíšila a rolníka Františka Maška. Za to byla v letech 1924-1925 státním nákladem ve výši více jak 100 000 Kč vybudována nová větší kaple, která byla opatřena kopií původního oltářního obrazu. Kaple je dílem Bohumila Pýchy (narozeného v roce 1895 v Liberci), který studoval u Pavla Janáka na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a později působil jako profesor odborné školy pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Stavbu provedla firma Smrž z Třeboně. Pamětní list o této stavbě, sepsaný kronikářem Františkem Trnkou a podepsaný několika místními rodinami - Štíchů, Macků, Čupitů, Cepáků a dalšími - byl uložen do zdiva v kapli na levé straně u vchodu za kropenkou. Kaple byla vysvěcena 28. září 1925.

Interiér vyzdobil v roce 1926 nástěnnými malbami známý malíř Karel Svolinský (1896-1986). Osobitý rukopis malby odpovídající třicátým létům 20. století má charakter knižní ilustrace a kolorované kresby. Neutrální plochy, římsy i písmo jsou členěny kresbou (čarami nebo strukturální malbou) tak, aby forma malby nebyla plošná.

Návesní síňová kaple se nachází na pohledově exponovaném místě na návsi. Okolo kaple obíhá až ke hraně schodiště úzký pás vymezený kamennými obrubníky. Plocha okolo kaple je vyasfaltovaná a nedaleko průčelí kaple se nacházejí dvě lípy. Před průčelím kaple vpravo je situován kamenný pamětní kříž rodiny Šírků s datací 1926, který však není předmětem ochrany. Jedná se o kapli na obdélném půdorysu s předsazeným průčelím z cihelného zdiva. Střecha je strmá valbová s námětkem. Za štítem je hranolová věžička prolomená dvojicemi sdružených polokruhově uzavřených okének. Věžička je zastřešena stanovou stříškou s námětkem, završena plechovým nástavcem s koulí a opakovaným (opětným) křížkem. Střešní krytina je tvořena staršími prejzy. V průčelí je předsazený pravoúhlý vstupní portál s postranními hladkými pilastry s nízkou hranolovou hlavicí. Portál je přístupný širokým schodištěm se třemi stupni z žulových kvádrů s lehce zaoblenou čelní hranou. Od přízemí je profilovanou římsou krytou prejzy oddělen štít ve tvaru lichoběžníku s projmutými boky, obrys štítu je lemován štukovou římsou a boky štítu jsou kryty prejzy. V ploše štítu nad vstupním portálem tympanon ve tvaru trojúhelníku s projmutými bočními stranami. Jeho obrys je lemován štukovou římsou, boky jsou kryty prejzy. Uprostřed je umístěn bílý patrně štukový reliéf s postavou sv. Václava – stojící světec je zachycen jako bezvousý štíhlý mladík oděný suknicí a pláštěm s odhalenou hrudí, hlava nakloněna dopředu, pravá ruka pozdvižena nad keř vinné révy po straně těla, levá ruka přidržuje vedle boku štít s orlicí, pravá noha nakročena, za hlavou mohutná mísovitá svatozář. Fasáda kaple je členěna nízkým obíhajícím soklem z šedě natřených cihel a štukovými obdélnými a čtvercovými rámci a profilovanou římsou. Obě boční stěny kaple jsou prolomeny třemi čtvercovými okénky s osmitabulkovým dřevěným rámy se skleněnými výplněmi se sklem s dekorativní strukturou.

Kaple představuje architektonicky i kulturně-historicky cenný objekt, jehož vznik a podobu ovlivnily specifické okolnosti související se známým středověkým obrazem, díky jimž výsledná podoba kaple překonala běžnou úroveň tohoto typu staveb. Jedná se o velmi zajímavý příklad hodnotné moderní meziválečné sakrální architektury čerpající podněty z historie. Stavba velmi dobře zapadá do koloritu venkovské návsi. Moderní, ušlechtilá, poměrně dynamická a velmi svébytná kaple s nástěnnými malbami Karla Svolinského nemá v jihočeském prostředí adekvátní srovnání.

Vlastníkem i správcem památky je obec Domanín.

Zdroje

• Památkový katalog Národního památkového ústavu
• Depozitum Katolické teologické fakulty
• publikace Život v Domaníně od prvních zpráv k roku 2001, červen 2001
• Mgr. Josef Novotný - Restaurátorská dokumentace k Restaurování nástropní a nástěnné malby v kapli sv. Václava Domanín, 22. 9. 2009